Veřejná prostranství a krajina

Máme za sebou více než rok omezení kvůli covidu-19. Díky opatřením jsme se často museli držet doma a ve svém nejbližším okolí a tím jsme ho mohli mnohem více vnímat. Naše povolené procházky nás zavedly na veřejná prostranství našeho města a na cesty kolem něj. Co jsme viděli kolem sebe? Jak jsme se cítili, je to příjemné prostředí, mohli jsme si odpočinout na lavičce, měli jsme kde sportovat, měli se děti kde vyběhat? Dostali jsme se pohodlně tam, kam jsme chtěli nebo nám nakonec nezbylo než jít po silnici? To je něco z otázek, které mě při každé vycházce napadaly.

Zamýšlela jsem se nad tím, zda vnímáme náš krásný historický střed města a pak až lesy na Baldě, Liboháj, Vysočinu a to nás uklidňuje, že žijeme v přírodě a máme kvalitní okolí. Avšak co je mezi tím je na okraji zájmu nebo spíše mimo běžné vnímání.

Myslím, že by bylo fajn zamyslet se, nejen jak pohodlně propojit pro pěší a cyklisty všechny části města, ale také jak kvalitněji propojit město s okolní krajinou ve všech směrech. Umístit zde odpočinkové, sportovní nebo informační prvky a také zeleň.

Myslím, že je na místě si uvědomit, že veřejná prostranství mají funkci nejen prostorovou (chcete-li architektonickou), ale hlavně společenskou. A naše krajina včetně lesů má funkcí ekonomickou, ekologickou a také opět společenskou.

Tak fajn, ale kde a jak začít? Každý z nás může zlepšit místo před svým vlastním domem (to je skvělý začátek), ale chtělo by to komplexnější nástroj.

Abychom mohli zlepšit veřejná prostranství ve městě a zaručit jeho kvalitu, je třeba vytvořit „příručku“, jak to dělat a dle ní dlouhodobě postupovat. Naštěstí nejsem první, koho toto téma zajímá a tak například na ČVUT vznikla Metodika plánování veřejných prostranství malých obcí, nebo jsou příklady dobré praxe z jiných obcí např. obec Vysočina (známá historickou hospodou ve Svobodných Hamrech). V potřebě prostupnosti krajiny nám dobře poslouží Pozemkové úpravy, které kromě prostupnosti zavádějí do krajiny opatření pro zlepšení životního prostředí, tj. ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Ideální je, když jsou zpracovávány na základě Územní studie krajiny. Ta slouží jako koncepční podklad pro návazný management v území – od plánovacích dokumentací až k samotné realizaci konkrétních krajinných opatření.

Pandemie jednou skončí, ale stále choďme ven, dívejme se kolem sebe a vnímejme své prostředí pro život.

Jitka Bidlová, pirátská zastupitelka